Drobečková navigace

Spolek Chřiby > Historie

Historie

Dávná historie celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.Tabarky
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny.  

Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu  před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.

V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.

Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Chřiby jsou velmi zajímavou oblastí.Mimo romantická zákoutí,skaliska a chráněné přírodní rezervace,jsou zde i archeologické lokality,které nám podávají svědectví o osídlování zdejší krajiny a budování Velkomoravské říše.Také zde zanechala množství památek historie středověká.Mnohá místa jsou opředeny zajímavými pověstmi.


Název Chřiby

Název Chřiby je sice starobylého původu, ale v tomto znění je doložen poměrně pozdě. Jako nejstarší (počátek 15. stol.) je zapsáno jméno Greczen, tj. česky Křečín, starší než jméno Chřiby jsou i jména Hříběcí nebo Hříběcí hory, Hřebice (množ. č.), Hřebeč, která se začínají vyskytovat počínaje r. 1414. Vedle těchto názvů se od poloviny 18. stol. objevuje jméno Maršovy hory (r. 1786 Marschowahora), něm. Marsgebirg(e) „pohoří Mars“ nebo „Marsovo pohoří“ (poprvé německy na Bayerově mapě Moravy a Slezska z r. 1817- 1819). Jméno Maršovy hory původně patřilo jen části Chřibů a bylo teprve Bayerem vztaženo na celé pohoří. Ještě Šemberova Mapa Moravy z r. 1863 rozeznává Hříběcí a Maršovy hory, což jsou názvy dvou hlavních hřbetů Chřibů.Kalíšek

Jméno Chřiby se vykládá dvojím způsobem: 1) Z domácího slova chřib „pahorek“, které je známo ze staré češtiny (chřib- „kopec, vrch“) a také ze staroslověnštiny (chrib?- „pahorek“) a které je u nás doloženo v pomístních jménech Chřiby, Chřibí, Chřibina a Křib, Křibí, Křiby, Křibina apod. Původem souvisí se staročeským chřbet „hřbet“. Na Slovensku je prostor se jmény od chríb „vyvýšenina“ rozložen na západě (zde především) a na severu. Jméno Chřibů by pak do tohoto širšího areálu patřilo jako jeho západní okraj. 2) V několika jiných evropských jazycích se vyskytují jména vyvýšenin, hřbetů a horských útvarů, která byla odvozena od stejného základu, jenž zněl grib-, hrib- „skála, pahorek“ a je praevropský. Tento základ je s naším hřbet (staročesky chřbet) prapříbuzný, nikoli však shodný. Z grib- se vlastně dobře mohlo vyvinout staročeské Hříb-, Hříběcí hory, což se však počalo pokládat jako odvozeniny od hřebec, a proto vznikla i varianta Hřebeč. Ta byla převedena do němčiny jako Marsberg, protože staroněmecké mar znamenalo „hřebec“. A zpětným počeštěním vzniklo Marsovy hory, které bylo dodatečně spojováno se jménem bohyně Mary, popř. s Mořenou, postavou lidových pověstí.

Česky English

28. 6. Lubomír

Zítra: Petr a Pavel

Výherní vstupenky - Rozhledna Brdo

 

RUDOLF JELÍNEK a.s.

www.rjelinek.cz

 

Návštěvnost stránek

084207