Rozhledna BRDO

Nenechte si ujít nevšední pohled z nejvyšší kamenné rozhledny na Moravě
stojící na hoře Brdo v pohoří Chřiby.

První kamenná rozhledna, která byla postavena v České republice po více jak 70-ti letech.
S myšlenkou postavit na Brdě novou rozhlednu přišli Ing. Zdeněk Zálešák z Lesů ĆR a starosta obce Modrá, Miroslav Kovařík. Investorem stavby se stalo Sdružení pro podporu místních iniciativ Chřiby, (dnes Spolek), které tvoří devět obcí a dva podnikatelské subjekty.

Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Chřibů a je vysoká 23,90m. Nahradila původní, 20m vysokou dřevěnou rozhlednu, která v sedmdesátých letech dosloužila. Z rozhledny můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty.
Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček a dodavatelem firma Staveko z Uherského Hradiště.

Na stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Kámen i dřevo dodala akciová společnost Lesy ČR, lesní závod Buchlovice.  Náklady na stavbu dosáhly cca 5,5 milionů korun českých.

Stavba byla zahájena 28.10.2001 položením základního kamene skauty z obce Modrá a slavnostně otevřena o tři roky později, dne 28.10.2004, za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Mons. Jana Graubnera, který rozhlednu vysvětil.

Brdo z ptačí perspektivy  - příspevek od p. Petr Heydy

Jeho další tvorba.

Vstupné

Rozhledna

Nejkratší cesta k rozhledně

1. Autem k Penzionu Bunč, který se nachází na trase mezi Uherským Hradištěm a Zdounkami (Uh.Hradiště-Modrá-Bunč-Zdounky), dále pěšky asi 3,5 km po značené trase.

2. Autem k rekreačnímu areálu Kamínka u Roštína, odtud pěšky asi hodinu chůze po značené trase.

Při cestě z Bunče na Brdo stojí za povšimnutí i zbytky téměř dobudovaného dálničního mostu. Komunikace dálničního typu procházející na vrchol Chřibů se může z dnešního pohledu zdát utopií, ale na konci roku 1938 rozhodla Československá vláda o výstavbě dálnice označované jako Západ – Východ. Dálnice měla tvořit komunikační tepnu středem území bývalého Československa co nejdále od hranic s Německem, aby bylo znemožněno její přetnutí. Proto byla vedena co nejpříměji z Prahy přes Brno, Zlín, dále na Slovensko. Právě úsek Brno – Zlín měl vést přes vrcholy Chřibů.

Dálnice na vrcholech Chřibů?